rehoľník m lat člen rehole, mních: swati pustewnjcy a reholnjcy twrdé pusti zachowáwali, wrucne modlitby we swogjch celách a prybitkoch wykonáwali (SSt 1742); reholnycy s. Francisska try konwenty magu: w Žiline, w Pruskeg a w Beczkowe (KrP 1760); ti, ktery chcu nazwani býti regulárnj aneb reholnjcy, musá žiwi býti podle negakeg reguly (PrV 1767); religio, to gest náboženstwj, od kterého slowa se reholnjk aneb nábožnjk gmenuge, gest mezy mrawnými cnostmi neywybornegssý (MPS 1777); reholnicy, ktery ačkolwek we dne, w nocy spiwagu, w rozgimany a w službach božich trwagu, wssak nicmeneg unaweny nebiwagu, nebo laska bozy gich posilnuge (KP 18. st); -íčka ž mníška: čo jsem o mníchéch a všech reholníkéch povedal, to rozumím i o mníškach a o všech reholníčkách, aj tito majú biti rovno poddaní svím vlastním biskupum, a jsíce tak, abi z mníchuv nikeho ani za kazatela, ani za spovedlníka nemali (BR 1785); -ícky príd: capitulum ordinis: mjsto, kde se negakého rádu reholnjckého udy wespolek scházegj (WU 1750); wezu z mesta klásster, w kterem mnissky žiwot wedu reholnjcky (KrP 1760); pro bázeň smrti rucho reholnjcké složiti neni smrtedlný hrjch (PrV 1767); bili trestané sestri ti, které, okusíc prekláty svet, okusíc aj svatý reholnícky život, jednúc zas sa do preklátého sveta navrácili (BR 1785) L. r. dom kláštor: Štefan desatero biskupstwj z kostelmi, gako ay z reholnickími dommi wistawil (BPr 1787); -íctvo [-o, -í] s rehoľnícky, mníšsky stav: reholnjci se k službe božskeg w reholnictwj oddali (SPa 1716); žáden muž, žádna žena nech newstupuge do rehoľnjctwa len toliko pro nekteré swetské a lidské prehljdanj (WP 1768)