utratiť dok.
1. minúť peniaze, stroviť: u. veľa peňazí, u. všetko (do posledného haliera)
2. zastaráv. stratiť: u. mladosť, život;
nedok. utrácať -a
utrácať -ca -cajú -caj! -cal -cajúc -cajúci -caný -canie nedok.
márniť 1. nehospodárne zaobchádzať s niečím • mrhať: zbytočne márni, mrhá čas; mrhá sily na nesprávnom mieste • plytvať (niečím): plytvať materiálom • premárňovať • premrhávať • mariť: premárňuje, premrháva svoj talent • expr.: hajdákať • prehajdákavať (ľahkomyseľne): hajdákal, prehajdákaval čas i všetky peniaze • strácať • expr. zabíjať: len čo tu s tebou strácam, zabíjam čas • hovor. kynožiť: nerád kynoží potraviny • utrácať • míňať • vydávať (márniť peniaze): utráca, míňa veľa peňazí • hovor.: troviť • rozhadzovať: pomaly rozhadzuje úspory • hovor. expr. márnotratníčiť • kniž. zried. márnotratiť (Hviezdoslav) • nár. marhať (Rysuľa)
2. p. ničiť 3
míňať 1. postupne vydávať • utrácať: míňa, utráca veľa peňazí • hovor. troviť: rýchlo troví výplatu • spotrebúvať • spotrebovávať (používaním): spotrebúvame zásoby energie • márniť • mrhať • plytvať • hovor. rozhadzovať (nehospodárne): márni čas, majetok; plytvá talentom, silami
2. p. míňať sa 2
utrácať p. márniť 1, míňať 1
utrácať p. u tratiť
utratiť, -í, -ia dok.
1. (čo) minúť, stroviť, spotrebovať; premrhať, premárniť (obyč. peniaze): u. peniaze; Utratil svoj posledný halier a narobil ešte aj dlžoby. (Hruš.) Dávali nám žold, a nebolo ho kde utratiť.- (Gráf) Utratil značnú časť majetku. (Vaj.)
2. trochu zastar. (koho, čo) prísť o niekoho al. o niečo, stratiť: u. slobodu (Vaj.); u. priazeň (Vlč.); u. mladosť (Kuk.); u. život (Fig.); u. rodičov (J. Mat.); Ťažké je moje srdce, žesom tú skvelú osobu utratil. (Jégé); u. rovnováhu (Jégé) zakolísať;
3. zastar. (na čom) utrpieť stratu (pri obchodovaní), prerobiť, stratiť: Kúpil som od neho päť vozov kapusty. Pravda, utratil som na nej. (Kuk.);
nedok. utrácať, -a, -ajú
utratiť dk 1. čo minúť, stroviť, spotrebovať niečo: sam na swu wosobu sem swich peniez vtratyl poldruhyho zlatyho (BRATISLAVA 1553); kdy dielali Wlassi pansky hrob, vtratil ffoyt na nich na strawu d 80 (ŽILINA 1585); (hospodár) nawratil Nozdrowickému, czo utratil na panské kone, f 1, d 25 (NITRA 1655); kdi se nawratily Zawodcy, co utratily, dano nahrady (ŽILINA 1682); čzokolwek se na mytach, prywozech utraty, to powinnen gest pan platity (BELÁ 1773); gestli tam pudete, ga se s wami wratim, ssak proto nemnoho na ceste utratim (Pas 18. st) 2. čo premárniť, premrhať niečo: (Štefan) czasu zywotha sweho utratil gest y ocziznu y materiznu predreczeneho Walentha (P. ĽUPČA 1561); Yano summu penežitu, k tomu kone a woly, y zeme orace, tesce nabyte, utratil (P. BYSTRICA 1636); utratiss-lj statek, tessko ti naspatek zhledawat quitancie (BV 1652); (syn) rozmrhal statek swúg w smilnosty a když wssecko utratil, počal nuzy trpeti (VP 1764); absumpsis opes suas: penize, statky swé zmaril, utratil (WU 1775); F. bohatctwo bez práce welmi malo plaťí, kdo darmo wzal, nedba na to, když darmo utraťí (GV 1755) ľahko prišlo, ľahko odíde 3. čo prísť o niečo, stratiť niečo: sem w skodach y zamek mussil vtraczit (PLAVEČ 1455); včitel necht mu (dieťaťu) pripowj, aby tu knižečku pilne warowalo, nepokrčilo a nevtratilo (BZ 1749); (Šinka) do sena fajku s ohnem utratyl (P. ĽUPČA 1784); mladssj cechmyster ma mjti geden kluč od lady w sweg ochrane, kdiby takowy utratil, powinnowaty gest nowy dat sprawit (CA 1791); gestli utratga huť ku žrengu potrawy, tri gazik čistim octem winim prestane im chutiť žrať; w tricatem tidnu sweho žiwota kone predne stiri zubi utraťa vypadnú im (PR 18. st); L. pomnete bratri, že Kristus abi neutratil poslussnost, utratil žiwut (TC 1631) dobrovoľne zomrel; když očy zrak utrata, nemožu wideti (GŠ 1758) prestanú vidieť; kdibi Dina bola doma sedela, okolo domu robila, panenstwi bi nebola utratila (MiK 18. st) neprestala by byť pannou F. kdo nechce strewýcz za malé djry zaplatati, musý wjce platiti, kdo nechce wrecze kupiti, wjce utratj (SiN 1678) o šetrení na nevhodnom mieste; pigacy kdiž rozum utrata, do nahleg a nenadaleg smrti upadnu, krk si wiloma (MiK 18. st) o nadmernom pití 4. koho zbaviť života, zabiť niekoho: ste galy boly Petra, ktereho ste daly boly potom vtratyty skrze niekteru wynu geho (H. ŽDAŇA 1577); Katrena dite porodila a vtratila (ZVOLEN 1641); geden čzarodownjk chtel krale francuzského skrze čarodownjctwý vtraťjt (RW 1702); po wogne Konstantin dewet tisicz swého lydu utratil (PeP 1771); F. mnoho báb negskorég djte utrati (SiN 1678) čím viac ľudí sa stará do veci, tým horšie; utrácať, utracovať ndk k 2: kterezto penyze gestlizeby ten mladenecz mel marnie vtraczowati, ty ostatnie aby ony dali na vrok (ŽILINA 1567); paklizeby Jurco se s tymi penezmi nestatecznie sprawowal a chtel vtraczeti, tito poručnicy magi na to czuti (P. ĽUPČA 1592); marhacž z nadhernosty očžižen by neutracowal a nepremarnowal; dilapido: utrácym, mrhám (GrP 1771); (muž) wšecek čas w detinských pletkach a w smýchoch mrhal a utracal (CD 18. st) F. statky w papučach utracat, potom bosim zustat sluzi k welikeg lechkosty (BV 1652) troviť z mala značí prísť na mizinu; (valdburger) do posledniho halire, aneb jak jse vubec mluví, i tu košelu utraca (MB 1759) míňa všetko; k 3: kdo se w chlipnosti obraca, pred lidmi statečnost, tess y čest utráca (GV 1755); kdo umira, guž se poti, guž očy wiwraca, sem y tam se natahuge a sylu utraca (GŠ 1758) slabne; weritel interes trati, y kapital swug w obligacyi poznamenany utracuge (WZ 1797); hwezdy w prytomnosti Slunce se zatmiwaju a blesk swuj utracaju (CD 18. st); (plavec) na mori pri burce ziwot a wssecko topi y utracuge (MK 18. st) F. nezname, co mame, až kdy utrácame (SiN 1678); k 4: dal sem obed boženikom dwom, kdy se utraczely dwa vezne stolicžny (ŽILINA 1711); w mestach obyčeg gest, že když magu nekoho utracať, tehdy na znameni smrti wistrkugu z radneho domu zastawu čerwenu (GK 1779); prawda gest, že mordaruw utracugu (PW 1752); utracúvať frekv k 2: perdere: vtracúwati (PD 18. st); utratiť sa dk 1. prestať jestvovať, stratiť sa: zastydňe u mnohich laska, pokog se utrati (GŠ 1758) 2. prestať sa nachádzať na určitom mieste: poruczem k fare dwe krawe tak, ze kdyby farar umrel, tedy ty krawe aby tu wzdy pry fare zostawaly, aby se nykdy od fary neutratily (PARÍŽOVCE 1564 E); utrácať sa ndk: čokoliw se z laski čyňi, nic se neutraca (GŠ 1758) F. (korheli), ktery ste huby swe močylj we wine tak zbitečne, že sa wam až rozum od opilstwa zatmiwal a utracal (MiK 18. st)