ledva, ledve, ledvom [-u], ledvy I. spoj podr uvádza vetu časovú, len čo: (kresťania) ledwi rano očy odtwiragu, guž do nagblisseg krcmi ynducze, naplnga žaludek (SJ 18. st); wogacy we wogni ledwy zwuk truby w ussoch gegych znege, zhromaždugu se (SJ 18. st); ledva sme domov prislj musiczek mog musil na Stredu ity, pan Szerdaheli Lagos prenho poslal (ŽABOKREKY 18. st) II. čast vyj. krajný stupeň situácie, sotva tak-tak, len-len: Bornemysa Mikluss, kdi jel z Palothy, chczely ste ho ulapiti, ze ledva pessy ussel (P. BYSTRICA 1547 SLL); o tom wam oznamugeme, sse ten czlouek Hrahowsky se tam ptal na prytele, dosuecyly dua starych lydy, sse iuss ledue segie (PIEŠŤANY 1564); ia sem welmyunowani, ta ze ledwa wlaczem chodjt (B. BYSTRICA 1610); ty gisty vbity (ľudia) na swich nohach ledwy chodity mohu (PREDMIER 1660); ledwu cakam, abi sem nedelagsu poctu mohla dockat (RADVAŇ 1714); w temto drahem roku ledwa kus chleba mity muzeme (ČERNÍK 1735); abi ssi domu prisla, ledwo csekam (LEVOČA 1748); že sem ledwo statečna bola platit, potom y že druhy neplatily, ktery ode mňa statečnegssy bily (KALINOVO 1789 E)