späť1 [spet, spát], spiatkom [spá-; -om, -em], spiatky [spá-], spiatok [-átek] prísl na pôvodné miesto al. do pôvodného stavu, naspäť, nazad: dava nam sve zboži obirati, takove zboži obirane kdy zpatkem nosime, nechce od nas prijimati (PAPRADNO 1673 LP); spatky na Illawu gduczimu (s. l. 1682); takowe wczelj ten ystj uradnik od pana fatensa zadal spatkom (NEMŠOVÁ 1690); wody geho (mora) odtekagi zpet zase s gečenim (:s zwukem:) hroznim (KoA 17. st); mladencowi, portassowi, kteri spatkom ze Strečna prissli, klobasa (dala sa) (ŽILINA 1714); panu apaticarowy za okulari poslal sem zl. 5 d 20, s kterych mi poslal spatky (P. BYSTRICA 1720); lowasom dwom p. služneho, gako chodil na pohreb p. Podhorskemu, j kdi spadkom ssli (ŽILINA 1722); retro: zpátek (ASl 1740); ale vás prisilím, bi jsťe vracaňí spádkem postrebali a váš psí štek vám spád do hrdla vklepem a zacvikujem (BR 1785); Ocskay utect musel, Šlik Levice spet obdržel; Lefelholz, slávny generál, kurucov spátkem zaháňal (ASL 18. st)
spiatkom, spiatky, spiatok p. späť