skladač -ča pl. N -či m. (človek)
skladač -ča pl. N -če m. (predmet)
skladač, -a, mn. č. -i m. zried. kto niečo skladá: s-i mostných konštrukcií
skladač m 1. kto niečo skladá, ukladá: litér skladač winjma ge (litery) gednu po druhé a sklada podle prykladu, ktery na pulpitku pred něm stogj, slowa (OP 1685); coacervator: na hromadu skládač (KS 1763) 2. kto tvorí umelecké dielo: scroptores carminum: skladače werssúw (KS 1763); preznamenity skládač Wyrgylius (HI 18. st)