obrus, zried ubrus m
1. čím sa niečo (najmä stôl) al. niekto prikrýva, prikrývka, prikrývadlo: tedy przyslucha k temv muzowi geho wezdayssy rucho a k tomv vbrus, rucznik, polstar, dwie prostiradle (ŽK 1473); Judky, vboheg syrodky pozustaleg po nebosstickeg mogeg sestry, poručam geden pas striberny, k tomu dwe plachty a dwa obrusy (KRUPINA 1559); diewczatu temu chowaneho geden obrus čzinowaty, podussku, presteradlo a kossielku (porúčam) (ŽILINA 1601); obrus geden na try stoly (TRENČÍN 1646) súci na pokrytie troch stolov; mydla na pranya servitkou a obrusou (RUŽOMBEROK 1761); toralium: zásťera, obrus; palla: žensky plássť, žensky mentjk, ženska ssuba, oltárny pála, oltárny obrus (KS 1763); obrusy korita prikriwat (M. KAMEŇ 1774)
L. dala sem geg ssaty, gakozto obrusow na stwul nowich 12, mezi kterimy gest geden morawsky (KRUPINA 1709) s prikrývkou s moravským vzorom; postel tureckym obrusem prikrita (M. KAMEŇ 1772) s prikrývkou s tureckým vzorom; tkáčsky, tkadelský, tkadlecký o. zhotovený tkáčom: Katerina Konček-Gurikova poručzila obrus tkadlecki, druhi Woytkowa darowala (T. TEPLICE 1643 E); obrusow tkadelskch na geden stuol w počtu no dwanast (TRENČÍN 1646); (Fr. Jesenský a Ferenc Rakšáni) byly otewrely (truhlice), w kterych swedek wydel ssyat mnoho, obzwlasste tkaczkych obrusow (TURIEC 1671)
2. čím sa niečo al. niekto utiera, utierka, servítka: mantelium, mantellum, mantele: serweta, obrus; mappa: obrus, serwytek (KS 1763); obrúsok [-ek] dem k 1: wzala tuze perinu a zakrutiwsse do obruska niesla ces dwor (s. l. (17. st)); k 2: mrawnj pisky ne wiplazenjm yazikem lížu, ale obruskem utyeragj (KoB 1666); mappula: obrusek, malý, krátky obrus (KS 1763); obrusek držim na prsech a modlím se (UKK 1768)