trupa ž, trup2, trop m nem voj oddiel: gak z pechotu, z kongiczki gránicz a z trupami pomahagiczima (VoP 1760); když w sedmohradskeg zemi sstabalský aneb wýšssj officyrowé swýma regimentmy, corpi aneb ginýma ostatnýma trupmi neb zastupmi spolu massirugu, wtedy powinny gsu za geden čtwerozapražný wuz na gednu sstacyu 48 kr. wynahraditi (Kur 1782); osem tropou Nemca presslo pres Wáh, gide až do Beckova (ŽD 1799)
trúp m pejor hlupák, sprosták, truľo: Giryk wyznal pod prisahow, žie mu swečil Lutočka, yako ho Barbierka na plac wyziwala, arcizracem a trupem naziwagice geho (P. ĽUPČA 1582); již ja se mám, múj najmilší, zítra vdávati, nemilého trupa sobe pojímati (ASL 1603-04); pryde tato A. k nam y počala tam po dome behaty, mne hanity welmy, mluwice: trub a zlodeg sy (S. ĽUPČA 1615); homo agrestis est: člowěk nezdworilý, trup, sedlský hňup, newyhoblowaný, z duba (WU 1750); inscitus: neuměly, hlúpy, trúp, grobián (KS 1763); ty sy wetssj zlodeg gako ga, huncwut, trup, baszomazangat, ga ta zabygem (PONIKY 1796)
F. welmi smjssna wogna bywa, kdy se trup z trupa posmjwa (SiN 1678); -ka ž hlupaňa: inhumana, inculta femina: trupka (PD 18. st); -sky príd: barbarus: ohyzdnj, trupský (ASl 1740); ať se proto žádny nedomniwa, že bi on (Anton) negaké sedlské mrawy aneb trubsku zwiklost bil mel (VP 1764); -sky prísl: odpowjdat ne theologicky, ale kluksky, trupski, grobyansky (DuH 1723); po t-y prísl výraz: barbaré: hlupě, ohýzdně, po trubský, neučeně, nelatinský (WU 1750); -stvo [-o, -í] s hlúposť, neokrôchanosť: co gest moresnosti na odpor: nezdwořilost a trupstwo (RPM 1795); co nynj trupstwj a grobianstwj jest (ZS 1795)
trup1 m
1. telo medzi hlavou a končatinami: corpus: trup, tjelo (ML 1779)
L. mŕtvy t. mŕtvola: telo dusse pozbawene neni wiceg člowek než trup mrtwy (GŠ 1758);
F. zdaš gste taky hlupy gako mrtwy trupy, že newjte, kdo a kterak prawdu tupy? (Tr 1728) veľmi hlúpi, bez štipky rozumu
2. mŕtvola: mortale: trup (KS 1763)
3. základná časť niečoho, kmeň: caudex: pen, kmen trup (ML 1779)