haluzina -y ž. hromad. haluze, raždie: kúriť h-ou
haluzina -ny ž. hromad.
haluzina -ny ž. hromad. ▶ odťaté, nalámané al. suché popadané (tenšie) haluze1; syn. haluzie, raždie: borovicová, dubová h.; suchá, popílená h.; čerstvo nalámaná h.; noša haluziny; zber haluziny; rúbať, páliť haluzinu; Učiteľ sa ocitol v kolibe z haluziny. [V. Švenková]; Lesy akosi rednú, cesty sú rozryté, plné haluziny a zabahnených koľají. [Vč 1974] ▷ haluzinka -ky ž. zdrob. expr.: Rúbali sme haluzinku a nosili ju na Rafajovu lúku. [P. Jaroš]
haluzie, haluzina p. raždie
raždie odťaté al. suché konáre, vetvy • raždina • haluzina • haluzie: zbierať v hore raždie, raždinu, haluzinu, haluzie; kúriť raždinou, haluzinou • nár.: šmánie • šmáň (drobné raždie)
haluzina, -y ž. hromad. haluzie, raždie, odťaté tenšie haluze: hŕba h-y;
les. palivo z tenších haluzí;
haluzinka, -y ž. zdrob. expr. suchá h. (Gab.)
haluzie s. i haluzina ž. hromad. strsl, zsl tenšie raždie: A potspot sa dala haluzina; kuori sa dávaľi do koňä (Pokryváč DK); Choďíme do hori pre haluzia (Bodorová MAR); Nalámalo haluzine, viváľalo strome (Čelovce MK); Taká haluzina len skoro zhorí (Kameňany REV); Zasáte hrátki zme prikrili haluzinú, abi jích sliepki ňekutali (Bánovce n. Bebr.); Do krafského vozíka sa lachko haluzá nazbiéralo (Dol. Súča TRČ); Do jám nahádzali haluzá a hlini (Vaďovce MYJ); Z olámanú haluzinú sa kúri ve šporhéce (Dúbravka BRA)
haluzie s, haluzina ž hromad haluze, konáre: haluzie na teg hrusscze (MOTEŠICE 1569); kozam rubawal haluzie (TRENČÍN 1659); ze smrekovym a jedlovym haluzim vychovany statek (ORAVA 1776 LP); haluzynu ze zotyatych huor darmo porubat mosýme (BRAVÄCOVO 1771)