pribitý -tá -té príd.
pribitý príd pripevnený: cokolvek gest pry dome, w humne a w masstalyach, gako su dwere, powaly, ffogasse, gednym slowem klyncom pribite, to abi se pri dome zanechalo (SUČANY 1677); pas strieberni pozlateni, na skure aneb remeni z boglarmi na striebernem maiczu pribitimi (PREŠOV 1697); fixus: pribity, pewne stály (KS 1763) F. stáť, ležať ako pribitý nepohnute: ozbrogeni gakožto pribity stogyce na gedném myste zetrwáwali; zawaden z mú wládnegssy silu k zemi gakžto pribity ležel (PT 1778)